pondělí 28. října 2019

Anatomie a fyziologie kůže - pokožka


Kůže provádí řadu klíčových funkcí pomocí chemických a fyzikálních reakcí. Je to bariéra před okolním světem, udržuje konstantní teplotu těla, reguluje ztrátu vlhkosti a má i imunitní funkci. Bez ní by docházelo k rychlé oxidaci orgánů. Prochází přes ní konečné metabolity střev a jater, vylučuje pot, kožní maz, toxiny, škodlivé látky a hormony. Kůže reaguje na chlad, teplo, tlak, bolest a další. 

Kůže je odrazem našeho vnitřního zdraví.


Kůže je vystavěna ze tří vrstev, a to z epidermis, dermis a hypodermis. V těchto vrstvách nalezneme kožní buňky, tuky, bílkoviny, cévy, vlasy, potní žlázy a další látky a útvary. Na povrchu kůže nalezneme kyselinový film, který je emulzního typu (hydrolipidní povaha). Tvoří ho složky jako triglyceridy, mastné kyseliny, squalene, cholesterol, kyselina mléčná, močová a další složky. A žije v něm nespočet mikroorganismů. Povrch pokožky je velmi kyselý a směrem do kůže se pH zvyšuje. V oblasti dermis je již téměř neutrální (pH=7).

Epiderma je velmi tenká vrstva, která obsahuje především buňky keratinocyty, Langerhansovy buňky (mají na starosti imunologickou funkci), melanocyty (buňky obsahující pigment melanin, který propůjčuje kůži barvu) a buňky Merkelové (receptory hmatu). Epiderma je vnější vrstva kůže, která přichází do styku s kosmetickými produkty.

Pochopení epidermis je důležité pro pochopení penetrace produktu do kůže. Chrání pleť před ztrátou vlhkosti a pronikání bakterií. Je to metabolicky aktivní tkáň, která syntetizuje lipidy. Má vyšší antioxidační kapacitu jak dermis, nachází se totiž na ní základní zachycovače volných radikálů: vitamín E, C a superoxid dismutáza. Je v ní velké množství glykosaminoglykanů a ceramidů.

Pokožka je rozdělena do čtyř dalších vrstev:

1) Bazální vrstva
2) Trnitá vrstva
3) Zrnitá vrstva
4) Rohovějící vrstva

Nejvíce vody má vrstva bazální (až 80 %), vrstva rohovějící obsahuje maximálně 15 % vody. Směrem k povrchu pokožky vody ubývá. Primárním úkolem epidermy je vytvořit odolnou svrchní rohovějící vrstvu. Výsledkem správné keratinizace pokožky je krásná zdravá pleť.


KERATINIZACE 

Vzestupná migrace buněk do rohovějící vrstvy prochází řadou chemických modifikací (měkké velké buňky se mění na ploché povrchy z keratinu). Voda v epidermis se uchovává v cytoplazmách buněk a v mezerách mezi nimi. Čím je tělo mladší, tím má více vody. Čím starší, tak může docházet k dehydrataci a ke vzniku vrásek. 28 dní je standardní migrace buněk pokožkou, s věkem rychlost klesá (věk 50+ až 37 dní).

Častokrát dochází k určitým problémům v pokožce, kdy rohovějící buňky s sebou při “odchodu” vezmou i buňky zrnité. To však není správné, protože je naše vrchní část kůže narušená, ztrácí kožní bariéru a podobně. Projevuje se to např. lupy, ekzémy. U nejhorších případů buňky putují pokožkou místo 4 týdnů pouze 5 dnů! A to je samozřejmě špatně.

Keratinizace začíná v bazální vrstvě, kde dochází k mitóze buněk (zjednodušeně se jedna buňka dělí na dvě). Buňky jsou po rozdělení identické, jedna zůstává v bazální vrstvě a druhá putuje k povrchu. Nejdříve jsou buňky vláčné, mají v sobě hodně vody, ale už v trnité vrstvě se v nich začnou vytvářet malá keratinová zrníčka. Buňkou vyloučené lipidové materiály (cholesterol, mastné kyseliny a ceramidy) zabraňují pronikání a difúzi ve vodě rozpustných materiálů a také ztrátě přirozeného zvlhčovacího faktoru (NMF = natural moisturizing factor) v rohovějící vrstvě. V zrnité vrstvě dochází k tomu, že se proteiny vážou zevnitř buňky a vytvářejí zahuštěnou buněčnou membránu, která se stává nerozpustnou ztuhlou strukturou (uplatňují se zde zesíťované vazby a podobně). Buňka dále roste, ztrácí jádro a veškerou výplň. Vzniká tak na chvíli zploštělá buňka z keratinu a filaggrinu. Filaggrin se po chvíli rozpadá na aminokyseliny (ty jsou pak součástí NMF) a zůstává pouze keratin. Tímto způsobem vzniká opravdu velká soudržnost epidermis.

0 komentářů:

Okomentovat