Kůže je odrazem našeho vnitřního zdraví.
Kůže je vystavěna ze tří vrstev, a to z epidermis, dermis a hypodermis. V těchto vrstvách nalezneme kožní buňky, tuky, bílkoviny, cévy, vlasy, potní žlázy a další látky a útvary. Na povrchu kůže nalezneme kyselinový film, který je emulzního typu (hydrolipidní povaha). Tvoří ho složky jako triglyceridy, mastné kyseliny, squalene, cholesterol, kyselina mléčná, močová a další složky. A žije v něm nespočet mikroorganismů. Povrch pokožky je velmi kyselý a směrem do kůže se pH zvyšuje. V oblasti dermis je již téměř neutrální (pH=7).
Epiderma je velmi tenká vrstva, která obsahuje především buňky keratinocyty, Langerhansovy buňky (mají na starosti imunologickou funkci), melanocyty (buňky obsahující pigment melanin, který propůjčuje kůži barvu) a buňky Merkelové (receptory hmatu). Epiderma je vnější vrstva kůže, která přichází do styku s kosmetickými produkty.
Pochopení epidermis je důležité pro pochopení penetrace produktu do kůže. Chrání pleť před ztrátou vlhkosti a pronikání bakterií. Je to metabolicky aktivní tkáň, která syntetizuje lipidy. Má vyšší antioxidační kapacitu jak dermis, nachází se totiž na ní základní zachycovače volných radikálů: vitamín E, C a superoxid dismutáza. Je v ní velké množství glykosaminoglykanů a ceramidů.
Pokožka je rozdělena do čtyř dalších vrstev:
1) Bazální vrstva
2) Trnitá vrstva
3) Zrnitá vrstva
4) Rohovějící vrstva
KERATINIZACE
Vzestupná migrace buněk do rohovějící vrstvy prochází řadou chemických modifikací (měkké velké buňky se mění na ploché povrchy z keratinu). Voda v epidermis se uchovává v cytoplazmách buněk a v mezerách mezi nimi. Čím je tělo mladší, tím má více vody. Čím starší, tak může docházet k dehydrataci a ke vzniku vrásek. 28 dní je standardní migrace buněk pokožkou, s věkem rychlost klesá (věk 50+ až 37 dní).Častokrát dochází k určitým problémům v pokožce, kdy rohovějící buňky s sebou při “odchodu” vezmou i buňky zrnité. To však není správné, protože je naše vrchní část kůže narušená, ztrácí kožní bariéru a podobně. Projevuje se to např. lupy, ekzémy. U nejhorších případů buňky putují pokožkou místo 4 týdnů pouze 5 dnů! A to je samozřejmě špatně.
Keratinizace začíná v bazální vrstvě, kde dochází k mitóze buněk (zjednodušeně se jedna buňka dělí na dvě). Buňky jsou po rozdělení identické, jedna zůstává v bazální vrstvě a druhá putuje k povrchu. Nejdříve jsou buňky vláčné, mají v sobě hodně vody, ale už v trnité vrstvě se v nich začnou vytvářet malá keratinová zrníčka. Buňkou vyloučené lipidové materiály (cholesterol, mastné kyseliny a ceramidy) zabraňují pronikání a difúzi ve vodě rozpustných materiálů a také ztrátě přirozeného zvlhčovacího faktoru (NMF = natural moisturizing factor) v rohovějící vrstvě. V zrnité vrstvě dochází k tomu, že se proteiny vážou zevnitř buňky a vytvářejí zahuštěnou buněčnou membránu, která se stává nerozpustnou ztuhlou strukturou (uplatňují se zde zesíťované vazby a podobně). Buňka dále roste, ztrácí jádro a veškerou výplň. Vzniká tak na chvíli zploštělá buňka z keratinu a filaggrinu. Filaggrin se po chvíli rozpadá na aminokyseliny (ty jsou pak součástí NMF) a zůstává pouze keratin. Tímto způsobem vzniká opravdu velká soudržnost epidermis.
0 komentářů:
Okomentovat