Věděli jste, že naše kůže má své vlastní cykly? Stejně jako v celém organismu fungují cirkadiánní rytmy (fyziologické, metabolické a behaviorální změny, které tělo absolvuje během 24 hodinové periody a fungují především díky hormonu melatoninu), tak i kůže má své vlastní hodiny. Navíc má naše pleť ještě další cykly, které se mohou opakovat několikrát během 24 hodin v určité periodě. Při těchto přirozených rytmech je velmi podstatné působení viditelného světla a následný noční režim. V tomto článku bych Vám ráda shrnula hlavní důležité poznatky o denních cyklech kůže a jejich vlivu na její vlastnosti a celkové zdraví. Cirkadiánní rytmy pleti mají vliv na buněčnou obnovu a dělení kožních buněk, na ztrátu vlhkosti, teplotu tkáně, produkci mazu, DNA syntézu a opravy v buňkách… a spoustu dalšího.
Centrální hodiny kůže jsou ovlivňovány primárně viditelným světlem vstupujícím do sítnice a stimulací SCN (suprachiasmatické jádra umístěného v předtím hypotalamu) přes retinalhypothalamický trakt. Odpovědí na tento světelný impuls jsou hormonální a neuronální signály, které ovlivňují a mění procesy nejen v kůži, ale v celém těle. Samozřejmě, že je pokožka vystavena vnějšímu prostředí, takže různé funkce, včetně reakce na životní prostředí, jsou regulovány a měněny (např. vlivem ultrafialové záření, znečišťujících látky, vlhkosti…) avšak pojďme se prozatím pobavit především o základech v rámci zdravých cyklů v pleti.
Kožní cykly si rozdělíme na denní a noční režim. Ve dne je pleť zcela obecně více v ochranném módu (kvůli vnějšímu prostřední, UV záření, běžnému dennímu režimu ...), tudíž více dbá na ochranu pleti. Během dne je odolnější, tvoří více kožního mazu, má nejsilnější pH ochranu a nejnižší rychlost činností na buněčné úrovni (dělení, opravy atd…). S nástupem večerních hodin (především vlivem produkce melatoninu) přechází pleť do regeneračního módu, kdy roste teplota pleti, její prokrvení, propustnost bariéry, penetrace látek pletí. Dále dochází k nárůstu rychlosti dělení, opravy, hojení a regenerace buněk. Na druhou stranu je během večera a noci pleť velmi náchylná na podráždění, na vyšší ztrátu vlhkosti ze svých vrstev a má nejmenší možnosti opravovat poškozenou bariéru pleti.
Prokrvení kůže během dne
Studie píší o tom, že tok krve je velmi nízký v ranních hodinách a během dne má dva vrcholy, kdy je prokrvení nejvyšší – odpoledne a těsně před spaním. Spánek je spojen se sníženou produkcí tepla (teplota kůže odráží prokrvení kůže) a zvýšenými tepelnými ztrátami, které jsou výsledkem zvýšeného průtoku krve pokožkou a její teploty. Vyšší teplota kůže večer souvisí s větší bariérovou propustností a větším výskytem podráždění pokožky např. v podobě svědění.
Vylučování kožního mazu
Vylučování kožního mazu je nejnižší během noci a vrcholí brzy odpoledne. Studie se zmiňují i o jiném než cirkadiánním rytmu, který tvorbu mazu ovlivňuje (plus mínus periodicita 8 hodin). Produkce kožního mazu závisí však na tolika faktorech, že cirkadiánní rytmus s jinými příčina (hormony, stres, strava…) splývá.
Ztráta vlhkosti z pleti neboli TEWL
Ztráta vlhkosti z pleti je vyšší v pozdních odpoledních, večerních a nočních hodinách. Večerní zvýšení kožního průtoku krve v kombinaci s vyššími večerními hladinami TEWL může přispět ke svědění u lidí s citlivou pletí a porušenou kožní bariérou. Funkce aquaporinu 3 (AQP3) je večer a v noci v pokožce omezena a regulována molekulárními hodinami, které přispívají k transepidermální ztrátě vody. A protože ztráta vlhkosti je spojena se zvýšeným svěděním v případě ekzémů, dermatitidy…, tento nárůst ztráty vody večer má na svědomí velmi svědící noční stavy.
0 komentářů:
Okomentovat